Obec

Obec Daskabát se rozkládá podél silnice z Olomouce do Lipníka nad Bečvou, na posledních svazích Oderských vrchů v bývalém okrese Olomouc, kraj Olomoucký. Žije v ní cca 600 obyvatel. Daskabát leží v průměrné výšce 337 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1265 ha, z toho orná půda zabírá pouze dvacet dva procent. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu).

Historie Obce Daskabát

Dnešní obci Daskabát předcházela zaniklá ves Otěhřiby, která je poprvé uváděna v listině biskupa Roberta z r.1232. V letech 1281-1283 se jmenuje Vran z Otěhřib.

V r.1371 prodal Jaroslav z Odlochovic Otěhřiby Sulíkovi z Tvorovic, po něm držel Otěhřiby Jan ze Šternberka, r.1406 Rachmanov z Vladyčího Újezda, který v Otěhřibech seděl ještě v r.1418. V r.1446 se uvádí Ctibor z Otěhřib. Tvrz Otěhřiby se připomíná poprvé v r.1447 ve vkladu do zemských desek, kdy Eliška z Býkovic postoupila Otěhřiby s tvrzí Janu Lapkovi ze Starého Jičína.

Po smrti Jana Lapky získal Otěhřiby s tvrzí král Ladislav, jenž ji r.1456 zapsal Jindřichovi z Bystřice, ale záhy Jan Sedlický z Dobré Vody postoupil Otěhřiby se zákupní rychtou Václavu Škodovi ze Zástřizl, Havlovi z Bařic a Zdeňkovi ze Stěchovic, kteří vše prodali v r.1481 Bohušovi z Kokor.

Pravděpodobně v důsledku českouherských válek obec  i tvrz zanikla, neboť v r.1481 se uvádí jako pustá. Kromě pozůstatků tvrze Otěhřib se v obci Daskabát nachází i další historicky cenné pozůstatky tvrze, a to v místě zvaném „Zámčisko“. Nachází se zde tvrziště tvrze Sedlec, nesprávně nazývané „Daskabát“. V době kdy se zakládala ves Daskabát, byla v tomto místě již zaniklá ves s tvrzí Sedlec. Ves Sedlec se připomíná poprvé v r. 1359, kdy Marcinek ze Sedlce zajistil věno své manželce Katruši na dvoře v Sedlci. R. 1373 Petřík ze Sedlce zapsal věno své manželce Adličce na dvoře v Sedlci.

R. 1397 převedl Jan z Lazník věno své ženy Anny 16 kop grošů, které měla v Sedlci, na Lazníky. Ještě v tomto roce veřejně oznámila Anna Janova ze Sedlce, že ji Vítek z Dobrčic vyplatil 25 kop grošů, které měla na dvoře v Sedlci a proto mu Sedlec dala. Bohuš ze Sedlce potom v r. 1406 prodal Vítkovi z Dobrčic celou ves.

V r. 1415 Jakub z Dobrčic prodal Vlčkovi z Tučína ve vsi Sedlci 3 svobodné dvory a dvorec s lesy a příslušenstvím. Vlček z Tučína pak  převedl věno své manželky Doroty 37 1/2 kop grošů z Tučína na polovici svého zboží v Sedlci. V r. 1418 se Sedlec dostal prodejem do vlastnictví pánů ze Žeravic a od nich pánům z Prosenic. R. 1481 koupil Prosenice i se Sedlcem Vilém z Pernštejna.

R. 1494 hejtman markrabství Moravského, Vratislav z Pernštejna zapsal pustou ves Sedlec Janovi Mukařovi z Kokor. Později opět Sedlec získali páni z Pernštejna, kteří ji v r. 1548 za Jana z Pernštejna prodali Erasmovi z Bobolusk, pánovi na Veselíčku a od nich jej získal kapitolní velkostatek. V 16. století byla tato zaniklá ves znovu osazena, nazývala se nejprve Nová Ves (1568), krátce nato, v roce 1581 již Daskabát.

Posledním majitelem vsi byla tedy olomoucká kapitula. Osadou Daskabátu byl do r. 1882 Kocourovec, který se od tohoto roku stal částí Přáslavic a přešel k olomouckému okresu. Daskabát náležel do roku 1949 soudnímu okresu Lipník nad Bečvou, poté se také stal součástí olomouckého okresu.